"Zázraky se někdy dějí." - Michael Jackson

Souhvězdí lásky - 9.kapitola

6. srpna 2014 v 17:17 |  Souhvězdí lásky-povídka
9. Kapitola





Michael u mě přespal.Rick byl totiž na noční. Bylo to krásné. Nazí jsme leželi v posteli a povídali jsme si celou noc. A ještě hezčí bylo, když jsme jeli ráno SPOLU do práce. Sice nevím, na co se bude chtít Michael vymluvit, ale ani mi to nějak moc nevadí. Jedeme limzínou, chudák John musel vstávat už nejmíň v pět hodin, aby stihl včas přijet.
"Tak co mi o té limuzíně můžeš povědět?"rozhlížím se po luxusním interiéru.
"Nevím… Mám ji asi pět let. Jela tu Elizabeth, Brooke Shields, Lionel Richie a další a další."
"Hm…a na co je tenhle čudlík?"v zápětí se otevírá střecha.
"Přesně na tohle."
"Á tenhle?"
"Na romantickou atmosféru."usměje se a chytne mě za ruku.
"Hmm… Hned jsem tu."stoupám si na nohy a vykoukávám ze střechy. Na holých nohách cítím Michaelovi ruce.
"Jak můžeš mít tak krásný nohy vážně nechápu…" Sedám si zpět vedle toho blázínka a mačkám mi doporučené tlačítko. Ztlumí se světla, v reproduktorech se rozléhá příjemná hudba a Michael sahá do miniledničky pro dvě skleničky a nalévá nám šampaňské. Kenny se sice trochu divil, že jedem spolu, ale Michael řekl, že mě viděl, jak jdu do práce, tak že mě svezl… A takhle to nějak šlo celý spren, on jezdil ke mně, občas jsme zašli do restaurace nebo do kina (ovšem Michael měl neslušivý převlek, co může být hezčí než jeho pravá tvář, ne?) jezdili jsme spolu autem, Kenny nevypadal, že by mu to pomalu nedocházelo…ba naopak, ale ani jeden jsme mu nic neřekli. Byl to už téměř měsíc, co jsme byli spolu a byl to ten nejlepší měsíc mého života. Vážně si nepamatuji, že bych byla kdy šťastnější. Uma se bude příští měsíc vdávat. Máma a táta už něco málo o mě a Mikovi už ví. Ale bratrovi jsem neřekla nic, nikdy nás doma nenačapal, vždy byl v práci nebo u Emily, takže by bylo zbytečné, kdyby to vůbec věděl. Ale nejsem jediná, která o našem vztahu někomu řekla, Michael to řekl své mamince a Elizabeth… V novinách a v televizi se začala objevovat Michaelova reklama na turné čím dál tím víc. Mělo začít na začtáku příštího roku v lednu. Všechno je tak perfektní. Všechno.
"Víš, mám pro tebe někoho skvělého, vím, že od doby, co jsi tady nemáš žádného přítele…"
"Díky za připomenutí."se smíchem poděkuji Umě, která chuděrka také nic neví…
"Je to kamarád Joshe, je vážně fajn, uvidíš, že se ti bude líbit. Jmenuje se Shabandar. Jestli ho budeš chtít poznat, pojď s náma dneska na večírek, určitě tam bude."Uma=dohazovačka.
"Možná se stavím, ale nic neslibuji, mám hodně práce na doma a musím to stihnout do zítřka."neche se mi celý večer přetvařovat a nakonec toho chudáka odkopnout. A navíc dneska bychom měli jít s Mikem na pizzu.
"Miláčku? Dneska v sedm hodin před tvým domem?"line se mi do ucha ten nejmilovanější hlas.
"Dobře…moc se těším."
"Mám pro tebe překvapení."
"Jó?"zapištím do telefonu tešíc se na sexík.
"Myslím, že se ti to bude líbit. Doufám." Beru si na sebe vypůjčené šaty od Umy, jsou zářivě žluté a mají nařasenou sukni. Michael má na sobě opět převlek…leze mi to malinko na mozek, ale rozumím tomu. Chápu to. Představení v Starbucku mi bohatě stačilo…
"Víš, že ti to moc sluší?"usměje se na mě a mazlí se se mnou rukami.
"Víš, že tobě taky? Obzvlášť ten knírek."zatahám ho za něj.
"Au…"zasměje se a natáhne se ke mně s polibkem. Po večeři se jdeme projít po města já z něj tahám jeho překvapení: "No tak, řekni mi to už! Čekám na to už od začátku!"
"Za pusu."v jeho podmínce mu okamžitě vyhovuji. Přitahuje si mě k sobě a s vášnivým polibkem mě zaklání v hollywoodském stylu. Když mě narovnává, nechávám mu ruce na ramenech a opřená čelem o jeho mu do očí říkám : "Vážně tě moc miluju…"
"Já vím… A proto mě napadlo… No víš, už jsme spolu jak dlouho? Měsíc? A já jsem furt jenom u tebe, tak jestli by jsi nechtěla na víkend být u mě?"
"U tebe…hmm… Jak moc velký je ten krcálek, jako můj byt?"
"Myslel jsem, že to víš jak je velký… Nebo to jsi nebyla ty, jak přijela tím taxíkem?"směje se.
"Vůbec nevím o čem to mluvíš."snažím se neprozradit.
"Ty si myslíš, že nepoznám tvůj zadek?"směje se čím dál tím víc.
"Dobře…byla jsem to já… A jak jsi to myslel s tím zadkem?!!"
"Jen v dobrém."poplácává mě po něm.
"O tvém zadku se ani jinak mluvit nedá."znovu se usměju a políbím ho.
Mám pocit, že můžu létat. Tohle je ten pravý muž pro mě. A i když to může znít divně, nemiluju ho proto, že je to Michael Jackson. Miluju ho proto, že je to můj Michael. Dává mi něco, co mi jiní už dlouho nedali. Opravdovou, hlubokou a bláznivou lásku, kterou cítím každou vteřinu strávenou s ním. A jeho doteky… Jenom jeho objetí je jako objetí od anděla. Tak jemně si vás přivine, jako porcelánovou panenku, jako by se bál, že ji může ve své moci rozbít. Poté si vás k sobě přitiskne a jednu ruku dá na bedra a druhou na zátylek. A když se nadechnete jeho vůně, je to jako extáze. Nechcete, aby to skončilo. Nechcete, aby vás pustil. Jeho pohled je tak elektrizující. Jeho oči jsou po většinu času kakaové, ale někdy jsou až černé…v jeho pohledu se ztrácím. A když si ještě olízne rty. Už teď mi buší srdce. I jeho chůze a pohyby, se zdají být jiné. Jako by se vznášel. Jako by létal. Zkrátka a dobře anděl na venek a ďábel v srdci. Dokáže mě v každém ohledu tak moc překvapit, zrovna tehdy, když už si myslím, že ho docela znám.
Jsem moc ráda, že mě Michael pozval k sobě domů. Těším se k němu, četla jsem v novinách (ještě před dobou, než jsem si uvědomila, jaký hnus to je), že otevřel svůj milionový ranch a pozval tam hromadu nemocných dětí. Ale poněkud se bojím, jelikož můj byt a jeho ranch… No, do teď mi to ani moc nedocházelo, že taková hvězda chodí za mnou do takového bytečku. Ale co se dá nadělat, Michael moc dobře ví, jaká jsem a jak žiju. Ví, že nejsem nijak obzvlášť bohatá a myslím si, že to chápe. Ale i tak se cítím poněkud uboze. Ale těším se tam moc. Co mu ale koupit? Máma mě odjakživa učila, že na návštěvu se nesmí nikdy chodit s prázdnou. Co mám koupit…sakra.
"A mám tady pro tebe ještě jednu věc…"vytahuje z kapsy krabičku asi tak o patnácti centimetrech.
"Na, rozbal to."prohodí, jako by o nic nešlo. Odklopuji vrchní díl od krabičky. Je to mobil.
"Michaele…kolik to proboha stálo!?"nejsem ráda, když se za mě moc utrácí.
"Neboj, moje kreditka to zvládla…"
"Já s tím neumím…"zasměju se "ale děkuju!"
"Chceš, mít doučování?"
"Ale u mě doma bude dnes můj starší bratr."
"Áá…koupím ti byteček jenom pro nás dva…"
"O víkendu mě máš u tebe doma jako na koni."
"Dobře… Už půjdu, abych se do rána vůbec vrátil domů."ani jsem si nevšimla, že už stojíme před naším bytem.
"Dobře…"Michael se opírá o jeho zaparkované auto a já ho objímám, nechci aby už dodjel. Hlavu mám položenou na rameně. On mě napodobil.
"Nejezdi ještě…"zamumlám.
"Hele, tamhle je…hm…Uma!"
"Odemkni auto!"
"CO?!"
"Odemykej!" Okamžitě co to jde se rvu do auta a schovávám se, aby mě neviděla, obzlášť pak ty její svítivé šaty.
"Trochu mě děsíš. Nechceš mi říct o co jde?"ptá se překvapeně.
"Řekla jsem Umě, že pracuju. Zvala mě na večírek. Chtěla mě seznámit s nějakým mužským, už je pryč?"
"Jo je."zasměje se.
"Michaele, to není vtipný! Už jdu…"líbám ho a nakonec mu dávám malinkou facku: "Nebylo to vtipný."
Bože! Je čtvrtek a já furt nemám nic pro Michaela. Koupila jsem jenom dražší víno a potom s sebou hodlám vzít velkou čerstvou pizzu od naproti. Teď mu ještě koupit něco za ten telefon… Achjo…
Uma mě vytáhla ještě s jednou její přítelkyní na nákup svatebních šatů. Už jsme asi v třetím obchodě.
"Víš, proč jsem tě vzala s sebou, že jo? Šla by jsi mi za družičku?"vybalí na mě v pohodě Uma.
"No…já. Moc ráda!"zasměju se. Nikdy jsem nebyla na žádné svatbě.
"Tak si s Jenny vyberte nějaké šaty! Polovinu vám zaplatím."směje se a žene nás ke stojanům. Zvoní mi telefon.
"Ahoj, potřebuješ něco?"
"Ahoj. Nic nepotřebuju, jenom volám, abych se zeptal co děláš. A tak."
"Nakupuju družičkovské šaty. Jdu Umě na svatbu…"
"A jsem pozvaný i já?"
"Raději ne, jinak by byla schopná zrušit obřad, aby si vzala tebe."směju se a pochoduji obchodem…
"Koukám, že jsi sama zprovoznila mobil… Šikulka."
"Hmm… A co děláš ty?"
"Jsem doma, připravuju to tady na tebe."



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Simoňka Simoňka | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 14:09 | Reagovat

jééj... tajnostkári :-D  :-D a ako k Mikemu naskočila späť do auta aby ich Uma nevidela :-D  :-D laškovníci a pôjde sa na radovánky k Michaelovi :) :-P  :-P a tá svadba... nedaj si Michaela, nedaj si ho!! Len v tom prípade, ešte stále som tu ja tak potom pozor aj na mňa :D super dielik :)

2 vercajackson vercajackson | Web | 7. srpna 2014 v 23:02 | Reagovat

O Michaela se nemusíš bát, Rose by se o něj rvala zuby nehty! :-D

3 Simoňka Simoňka | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 23:49 | Reagovat

[2]: to ja samozrejme tiež :-P  :-P

4 vercajackson vercajackson | Web | 8. srpna 2014 v 0:09 | Reagovat

:-D né asi... :-D Simon, nevíš, kdy se nám už vrátí Anička? :-)

5 Simoňka Simoňka | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 11:42 | Reagovat

[4]: naozaj neviem, a úprimne mňa by to tiež zaujímalo, priznám sa aj mne chýba a k tomu samozrejme aj jej komentíky... nech už je čím skôr naspäť ;-) ... kedy bude ďalší dielik?

6 vercajackson vercajackson | Web | 8. srpna 2014 v 18:02 | Reagovat

Snad už se vrátí brzy no... :-) A další dílek? Měl by být zítra... ;-)

7 Simoňka Simoňka | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 18:17 | Reagovat

tak sa naň budem tešiť :-)  :-) rovnako sa teším aj na Aničku :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama