"Zázraky se někdy dějí." - Michael Jackson

Souhvězdí lásky - 10.kapitola

8. srpna 2014 v 19:27 |  Souhvězdí lásky-povídka


Nejenom kvůli tomu, že máme 10. kapitolu, ale také proto, že tenhle díl je důležitý kvůli Neverlandu, budeme mít víc obrázků... :-)
10. Kapitola






Michael pro mě přijel ke mně domů. Není v převlku, jak uvolňující a má zatónovaná skla. Už jsem obstarala všechny věci a doufám, že jsem nezapomněla na moje věci. A konečně jsem přišla na ten zvláštní dárek.
Jedeme asi ty dvě hodinky, ale nevadí mi to. Venku je krásně, svítí sluníčko, je asi třicet stupňů, na dálnici není moc aut, tak mám nohy vystrčené okýnkem ven, ikdyž Michael projevil jisté obavy, aby se mi něco nestalo. Cestou tam si ještě asi dvakrát projíždím seznam neskutečně důležitých věcí, které bych s sebou měla mít. Zdá se, že mám vše.
Po hodině a polovině obrovské pizzy dojíždíme před hnědou bránu, před kterou jsem byla už i já. Taxikář měl pravdu.
"Jestli chceš, půjčím ti, aby sis tu bránu trochu opravil."zasměju se.
"To je naschvál. Kdo by si pomyslel, že tu bydlí Michael Jackson?"
Jedeme asi jednu míli po rašeliništi, okolo jsou jenom louky a stromy. Cesta se pomalu mění v asfalt, blížíme se. Konečně zahlížím něco, co vypadá jako civilizace. Před námi je velká ozdobná brána s černozlatým kováním, veprostřed brány je zlatý "erb", kde je vyobrazen lev spolu s jednorožcem, nad vraty je velký oblouk, kde je obrovským písmem napsáno "NEVERLAND". Brána spojuje cihlovou stěnu. Všímám si prvních obrazů s dětmi a prvních soch. Vjíždíme dovnitř.
"Chceš jet autem, nebo vláčkem?"
"Vlakem?"
"Vláčkem?"ukazuje mi prstem napravo, kde vidím koleje.
"Autem, prosím."chci vidět všechno. Všude je zeleň, vysoké, mohutné stromy a záhony s květinami. A sochy. Projíždíme okolo velkého jezera, na němž plavou labutě. Míjíme toho tak moc, že si to všechno ani nepamatuji. Nejvíc jsem asi zaujata jeho ZOO a kolotočemi. Je to tu krásné. Lavičky, lampy, nádherné stromy a květiny, sousoší, zvířata, kolotoče, auta. Konečně dojíždíme do obytného komplexu, který se rozléhá veprostřed, obléhají ho dvě jezera. Michael zajíždí do garáže a vede mě dovnitř. Dýchlo na mě kouzlo. Vztoupili jsme do haly, odkud byl rozhled na další místnosti. Vše bylo vyladěno do tmavě hnědé, kakaové barvy. Byla to anglická elegance skloubená s americkou pohodlností a s Michaelovou duší.
"Polož si to zatím tady, provedu tě."pokládá mi ruku na pánev a tiskne mě k sobě. Kuchyň je velká. Je cihlově obložená, prosklené poličky ukazují nádobí, ale nejvíc se mi líbí linka, je vyskládaná bílými kachličkami s modrožlutými ornamenty. Tohle mi šíleně připomnělo Anglii. Přecházíme do obýváku, kde okna sahají až na zem, je vidět na nedaleké jezero. Na zemi leží draze vypadající koberec. Je tu klavír, křesla a mnoho dalšího. Pokračujeme dál-do knihovny. Rudá, kožená sedačka už dávno vyzradila, že Michael má červenou vážně rád. Přede mnou je druhá největší knihovna, kterou jsem kdy viděla. Hned po londýsnké. Všechny knihy jsou precizně vyrovnány. Nemám na počty odhad, ale pěkných pár stovek jich tady bude. Dvě podlouhlé knihovny jsou spojeny krbem, nadnímž vysí dva obrazy, na římse jsou dva bronzoví koníci. Prošli jsme již celé pravé křídlo. Což čítalo zábavní místnosti, ložnice pro hosty a další a další pokoje. Teď se jdeme podívat do levého. Jak Michael sám říká, tam pobývá více času. Ukazuje mi svoji ložnici, která je mimochodem úžasná, pracovnu, místnost s hudebními nástroji, studio, posilovnu a místnosti s nasbíranými věcmi. Má tu různé figuríny, což mě trochu děsí, nikdy jsem z nich neměla dobrý pocit, kamkoliv se hnete koukají na vás. Prohlídka končí znovu zpět v hale.
"Tak, jak se ti tu líbí?"
"Tak moc, jako se mi líbíš ty… Michaele, je to famózní, je to tu jako vysněné království. Moc se mi tu líbí."
"Děkuju. U tebe se mi taky moc líbí. Je to malé a útulné." Vypadá to, že Michael vycítil, že se cítím trošku trapně a tak mě chce vytočit.
"Kam se mám zaparkovat?"táži se založená zavazadly.
"Vyber si jakoukoliv ložnici v pravém křídle." Padá na mě trochu nostalgie, z toho prostředí, připomíná mi to domov.
Je devět hodin, Neverland se odívá do tmavého pláště večera. Sedíme u zapáleného krbu a popojíme víno a pojídáme chlebíčky. Sedíme a necháváme plynout čas. Michael mě pobaveně sleduje.
"Co je tady vtipný?"
"Ale nic…máš tady jenom…"sundavá mi drobeček ze rtu a posléze mě líbá.
"Ty nemyslíš na nic jinýho než na sex! Přesně jako já." Směju se a nechvám se odnést do MOJÍ ložnice…
Michael už usnul. Prý se včera moc dobře nevyspal. Zato já nemůžu usnout vůbec. Vždycky mi trvá, než si zvyknu na jiné prostředí. Už bude půlnoc a stále ještě nespím. Vzduch mi udělá dobře. Beru si na sebe rudý, pletený svetr od mamky a cigarety z kabelky. Jsem občasná kuřačka. Krabička mi vystačí na rok. Když dostanu chuť, jsou tam. Otevírám dveře, pomalu a co nejobratněji dokážu, se vytrácím z ložnice ven, abych nevzbudila miláčka. Vypadá hrozně krásně, když spí, nevinně. Pár metrů od dveří je lavička. Sedám si na ni a pozoruji osvícený Neverland. Nikdy jsem neviděla nic hezčího. Asi vážně ne. Přemítám si celý den v hlavě až se zarážím. Co má s tou ložnicí? Proč musíme spát v ložnici pro hosty? Ale vážně? Má tam sbírku fotek svých bývalých? Má tam snad stoh Playboyů? Nebo co… Ale asi k tomu má důvod.
"Kam jsi šla? Snad jsi mi nechtěla utéct?!"
"Utíkala jsem, ale pak jsem si uvědomila, že jsem zapomněla kabelku. Jak to, že nespíš? Snad jsem tě neprobudila."
"Probudil jsem se před chvílí, asi jsem měl tušení, že tady nejsi…" Lehám si do postele, Michael se ke mně přišoupne a natahuje se ke mně s polibkem.
"Chutnáš po cigaretách."zamračí se a odtáhne se. Jeho reakce mě nepřekvapuje.
"Nevěděl jsem, že kouříš."
"Nevěděla jsem, že ti to vadí."
"Vadí mi, že ti to ubližuje."zakroutí naštvaně hlavou a otáčí se ke mně zády.
"Kouřím jen občas."
"A proč vůbec kouříš?"
"Protože mi to chutná."
"A já ti nechutnám?"otáčí na mě hlavu.
"Moc. Ale copak ty nemáš nějaké neřesti?"
"Ty jsi má neřest. Když mi slíbíš, že nebudeš kouřit, můžeš mi dát pusu."líbnu ho na rty a hlavu si pokládám na jeho hrudník.

"Půjč mi tu krabičku."zuby otevírá fixku. Odklápí horní díl krabičky a dovnitř píše "Think of me. Think of us.".









 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama